Pravidla hodnocení

• • • 
       

        Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

      Pravidla hodnocení žáků jsou součástí Školního řádu
      a školního vzdělávacího programu Naše škola – příležitost pro všechny

      Pravidla vychází ze zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

      Platí od 1. 9. 2025

      Tento dokument nahrazuje Pravidla hodnocení z 19. 9. 2017

      Motto:
      Neděláme chyby proto, že se neučíme.
      Děláme chyby proto, že se učíme.

      1. Zásady hodnocení

      • Hodnocení se vztahuje k cílům školního vzdělávacího programu (naplnění kompetencí, komplexnost a maximální rozvoj osobnosti žáka).
      • Hodnocení předchází srozumitelně formulovaná kritéria hodnocení, která jsou předem stanovena.
      • Hodnocení je soustavné, systematické, je organickou součástí vzdělávacího procesu.
      • Učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé příslušné období.
      • Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení žáků.
      • Při hodnocení se učitel zaměřuje na individuální pokrok žáka, sleduje kvalitu dílčích výkonů žáka a zaznamenává i drobné pokroky směrem ke stanovenému cíli – míře naplnění očekávaných výstupů.
      • Hodnocení poskytuje žákovi zpětnou vazbu o jeho práci, pomůže odhalit problémy nebo nedorozumění, ke kterým mohlo dojít při nesprávném pochopení učiva a které bude nutné opravit, umožňuje posoudit, jak se podařilo splnit stanovený výukový cíl.
      • Při průběžném a celkovém hodnocení pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
      • Hodnocení žáky motivuje. Hodnoticí aktivity mohou být pro žáka pobídkou, aby si dobře zorganizoval svou práci a aby se učil tomu, co se po něm žádá, pokud chce být úspěšný.
      • Hodnocení slouží jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka, je podkladem pro rozhodování o výchovných a vzdělávacích potřebách žáka a také pro poskytování zpráv rodičům a ostatním učitelům.
      • Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu příslušného období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
      • Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s ostatními vyučujícími.

      2. Získávání podkladů pro hodnocení

      • Soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, práce ve vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení.
      • Různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové).
      • Analýza různých činností žáka (projekty, daltonské práce, skupinové práce, referáty, prezentace, laboratorní experimenty).
      • Podle potřeby konzultace s ostatními učiteli, pracovníky poradenských a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami.
      • Rozhovor se žákem.
      • Využití sebehodnocení žáka.

      3. Hodnocení prospěchu

      • Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
      • Stupeň hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
      • V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za příslušné období vyučující učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví výsledný stupeň hodnocení ředitel školy.
      • Při závažné změně v hodnocení žáka – zejména zhoršení o dva stupně nebo nedostatečné hodnocení – učitel tuto skutečnost neprodleně oznámí třídnímu učiteli a prokazatelným způsobem i zákonným zástupcům žáků. Zásadní změny a případný neprospěch žáka budou řešeny neodkladně s vedením školy nebo na nejbližší schůzce pedagogické rady, kde budou přijata opatření, která by měla vést k nápravě stávající situace. Učitel žáka, žák, u kterého došlo k závažnému zhoršení prospěchu, nebo jeho zákonný zástupce, může požádat o pomoc pracovníky školního poradenského pracoviště. Výchovný poradce pozve žáka, jeho zákonné zástupce, učitele daného předmětu, další pracovníky ŠPP a domluví se podpůrná opatření – např. možnost pravidelných konzultací, vysvětlení a procvičení učiva – tak, aby žák měl možnost uspět.
      • Hodnocení prospěchu žáků včetně zaostávání v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu, výsledky hodnocení žáků pak o pololetní a závěrečné pedagogické radě. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů. Informace jsou rodičům předávány na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou zákonní zástupci písemně zváni společně s žákem. Údaje o hodnocení jsou sděleny výhradně zástupcům žáka, nikoliv veřejně. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit na školou uvedený termín, poskytnou vyučující informaci o hodnocení žáka prostřednictvím školního informačního systému nebo jim na jejich žádost umožní individuální konzultaci.
      • Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, které zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů či výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Vede žáka k sebehodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení zástupcům žáka prostřednictvím zápisů do školního informačního systému současně se sdělením známek žákům. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání také rodičům.
      • Minimální počet známek a podkladů pro pololetní a závěrečnou klasifikaci v jednotlivých předmětech je dán dohodou vyučujících jednotlivých metodických sdružení.
      • Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích.
      • O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu dopředu (nejméně tři dny předem) v informačním systému. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru.
      • Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení i způsob získání známky. Z tohoto důvodu je nutné všechny písemné práce žáků uschovávat po dobu celého školního roku. Po skončení příslušného období lze ohodnocené písemné práce zařadit se souhlasem žáka do žákovského portfolia. V případě dlouhodobé nepřítomnosti vyučujícího nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu příslušného období, předá vyučující své záznamy zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
      • Při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu vyučující respektuje hodnocení žáka, které sdělí škola při instituci, kde je žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.
      • Žáci 4. a 5. ročníku si mohou během pololetí opravit 50 % písemných prací psaných na závěr tematického celku, či jiných písemných prací průběžně ověřujících vědomosti. Danou prověrku si žák může opravit pouze jednou. V informačním systému jsou zapsány obě známky, do celkové klasifikace se započítává pouze lepší z nich. Jestli si žák chce opravit známku z ústního zkoušení, musí se sám přihlásit nejpozději do týdne od neúspěšného zkoušení. Všechny písemné opravy se konají mimo vyučování. Termín konání čtvrtletní písemné práce vyučující prokazatelně sdělí žákům a zapíše do informačního systému v dostatečném předstihu tak, aby se mohli řádně připravit. Vyučující vždy před čtvrtletní písemnou prací s žáky prokazatelně zopakuje a procvičí typy úloh, které se v ní objeví, nabídne konzultaci, doučování. Oprava čtvrtletních písemných prací nemusí být žákům umožněna v případě, že žáci nespolupracují při přípravě, nevypracují přípravné práce, nevyužijí nabízené konzultace a doučování. Dále se neopravují diktáty a pětiminutovky (krátké doplňovačky). Pokud si žáci doplňují nebo opravují známky po nemoci, přistupují učitelé individuálně s ohledem na délku absence.
      • Žáci 6. až 9. ročníku si mohou během pololetí opravit 50 % písemných prací psaných na závěr tematického celku, či jiných písemných prací průběžně ověřujících vědomosti. Danou prověrku si žák může opravit pouze jednou. V informačním systému jsou zapsány obě známky, do celkové klasifikace se započítává pouze lepší z nich. Pokud si žák chce opravit známku z ústního zkoušení, musí se sám přihlásit nejpozději do týdne od neúspěšného zkoušení. Všechny písemné opravy se konají mimo vyučování. Termín konání čtvrtletní písemné práce vyučující prokazatelně sdělí žákům a zapíše do informačního systému v dostatečném předstihu tak, aby se mohli řádně připravit. Vyučující vždy před čtvrtletní písemnou prací s žáky prokazatelně zopakuje a procvičí typy úloh, které se v ní objeví, nabídne konzultaci, doučování. Oprava čtvrtletních písemných prací proto není žákům umožněna. Dále se neopravují diktáty a pětiminutovky (krátké doplňovačky). Pokud si žáci doplňují nebo opravují známky po nemoci, přistupují učitelé individuálně s ohledem na délku absence.
      • Pedagogičtí pracovníci mohou žákům zadávat domácí úkoly, které musí být svým rozsahem a obtížností přiměřené vývoji osobnosti dítěte. Žák je povinen plnit pokyny pedagogických pracovníků, tedy i vypracovávat domácí úkoly.
      • Při hodnocení prospěchu žáka se přihlíží k plnění domácích úkolů, k domácí přípravě i k celkovému přístupu k předmětu. Domácí úkoly se neklasifikují a za jejich neplnění není žák kázeňsky trestán.
      • Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:
        • Nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.
        • Žáci nemusí dopisovat do sešitu látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.
        • Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáků, ale hodnotit, co umí.
        • Hodnotí pouze probrané učivo, žáci musí mít dostatek času k naučení a procvičení učiva.
        • Veškerá doporučení z psychologických vyšetření, která získají od třídního učitele či výchovného poradce, jsou považována za důvěrné.
      • Vyučující může využívat následující formy hodnocení, případně doplněné o slovní hodnocení:
        • Známka se zdůvodněním
        • Výčet dobře splněných úkolů
        • Výčet chyb
        • Vyjádření počtem bodů tzn. využívání různých bodových systémů vázaných na hodnocení
        • Procentuální vyjádření úspěšnosti v plnění zadaného úkolu
        • Diagramy
        • Posuzovací škály
      • V jednotlivých předmětech je prospěch žáka hodnocen stupni:

      Stupeň 1 – výborný

      Stupeň 2 – chvalitebný

      Stupeň 3 – dobrý

      Stupeň 4 – dostatečný

      Stupeň 5 – nedostatečný

      Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis známky na vysvědčení stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

      Východiskem pro stanovení hodnoticích stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, jež zahrnuje:

      • Úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí.
      • Kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů.
      • Kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace.
      • Kvalita komunikačních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
      • Individuální posun žáka, jeho zájem, snaha a přístup ke vzdělávání.
      • Samostatnost, tvořivost a originalita myšlení žáka.
      • Osvojení dovednosti účinně spolupracovat.
      • Při hodnocení vycházíme z toho, že chceme žáky motivovat ke školní práci a ke vzdělávání. Žáka hodnotíme komplexně, přihlížíme k jeho individualitě a schopnostem.
      • Výsledná známka není průměrem všech známek během pololetí, neboť všechny známky nemají stejnou výpovědní hodnotu. Je objektivním posouzením znalostí, vědomostí, schopností, dovedností, píle a přístupu k předmětu.
      • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených školním vzdělávacím programem.

      4.2 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

      Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je např. nevyhovující sociální zázemí rodiny, odlišný mateřský jazyk, rozdílné sociokulturní prostředí.

      • Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami postupuje učitel dle pokynů školského zákona a vyhlášky č 27/2016 Sb. (o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) ve znění pozdějších novelizací. Spolupracuje se školním poradenským pracovištěm.
      • U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je při jeho hodnocení přihlíženo k charakteru postižení či zjištěným potížím. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření a vyšetření odborných lékařů a uplatňují je při volbě vhodných a přiměřených způsobů získávání podkladů pro hodnocení žáka.
      • Při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáka volí učitel takové formy a druhy získávání podkladů pro hodnocení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Přístup vyučujících se zaměřuje na pozitivní výkony žáka a na podporu poznávací motivace.
      • Zákonní zástupci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mohou požádat ředitele školy o slovní hodnocení na základě doporučení školského poradenského zařízení.  Žádost o slovní hodnocení vyřizuje výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem.
      • Hodnocení nadaných žáků vychází z individuálních předpokladů žáka a z individuálního vzdělávacího plánu.

      5. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

      5.1 Funkce a využití sebehodnocení

      • Sebehodnocení je prostředkem, jak navodit či posílit u žáků pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu.
      • S výsledky sebehodnocení se mohou seznámit i rodiče (konzultace, hovorové hodiny apod.). Přínosem je, pokud i rodiče mohou doplnit vlastní hodnocení práce svého dítěte, např. při domácí přípravě. Je to pro ně příležitost, jak aktivně vstupovat do kontaktu se školou a vyjadřovat se k práci svého dítěte i učitelů.

       

      5.2 Metody a formy sebehodnocení

      Konkrétní metody a formy sebehodnocení používá učitel dle vlastního uvážení tak, aby respektovaly věk a úroveň schopností žáků. Jejich použití se řídí některými obecnými zásadami:

      • Sebehodnocení je využíváno průběžně, ne jednorázově.
      • Sebehodnocení se vždy vztahuje k určitému předem dohodnutému či stanovenému úkolu nebo úseku práce. Ten se odvíjí od cíle, který si žák s učitelem dohodli. Váže se na plánování (např. zvládnutí týdenního plánu, vypracování projektu, prezentace své práce, domácího úkolu, zvládnutí určitého úseku učiva).
      • Sebehodnocení je možné provádět ústní i písemnou formou, (nejlépe do hodnoticích listů, pracovních listů, sešitů).

      6. Slovní hodnocení

      Slovní hodnocení je konkrétní slovní vyjádření o dosažené úrovni žáka ve vztahu k cíli vyučování a možnostem žáka. Jde o kvalitativní posuzování žákova výkonu nebo chování vyjádřené formou slovní zprávy.

      • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. O slovní hodnocení žáka si může požádat zákonný zástupce pouze na základě odborného doporučení ze školského poradenského zařízení (PPP, SPC, SVP).
      • U žáka s odlišným mateřským jazykem.
      • Škola převede slovní hodnocení do hodnocení známkou nebo naopak v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení je také převedeno do hodnocení známkami pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

      6.1 Forma slovního hodnocení

      Při slovním hodnocení se postupuje také podle zásad a kritérií pro hodnocení žáků. Použití slovního hodnocení však není pouhé mechanické převádění číselného hodnoticího stupně do složitější slovní podoby, ale jsou zohledněny individuální potřeby dítěte.

      Slovní hodnocení uplatňujeme průběžně (ústně, písemně) nebo jako hodnocení závěrečné na vysvědčení.

      Slovní hodnocení má podobu obsahové analýzy žákova výkonu a mělo by obsahovat:

      • Učitelem popsané slovní vyjádření výsledků vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným školním vzdělávacím programem.
      • Učitelovo hodnocení a popis v čem žák vyniká, jaké učivo zvládnul a na které se musí ještě zaměřit, jaké dovednosti a kompetence získal, co se mu ve škole daří, v čem má naopak nedostatky, jaký pokrok oproti dřívějšku udělal.
      • Užívají se jasné a jednoznačné formulace přiměřené věku a chápání žáka.
      • Slovní hodnocení by mělo motivovat a případně doporučovat, jak napravit nedostatky.

      7. Celkové hodnocení žáka

      Celkový prospěch zahrnuje výsledky hodnocení z povinných předmětů, volitelných předmětů a chování. Nezahrnuje hodnocení nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

      Nelze-li žáka hodnotit z objektivních důvodů na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce března. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se v 1. pololetí nehodnotí.

      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno do konce srpna, v mimořádných případech nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

      Žák, který nemohl být hodnocen v náhradním termínu nebo na konci druhého pololetí neprospěl, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

      Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

      7.1 Stupně celkového hodnocení na vysvědčení

      Prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

      Prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

      Neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

      Nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

      8. Opravné zkoušky

      Žákovi, který je na konci druhého pololetí hodnocen nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat opravné zkoušky.

      Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán.

      Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání zkoušky do 15. září. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je hodnocen stupněm nedostatečný.

      Opravné zkoušky jsou komisionální.

      9. Hodnocení chování

      • Hodnocení chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli na pedagogické radě.
      • Kritériem pro hodnocení chování je dodržování obecně uznávaných norem slušného chování a dodržování školního řádu.
      • Žáci jsou hodnoceni za své chování v době vyučování a při činnostech s vyučováním souvisejících. Porušil-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, nemůže být za toto chování trestán. Učitelé mohou vůči takovému chování zaujmout vhodným a etickým způsobem náležitý postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově a vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování.
      • Za přestupek se žákovi uděluje pouze jedno opatření k posílení kázně, tzn., že žák není trestán dvakrát.

      9.1 Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování

      Stupeň 1 - velmi dobré
      Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování.

      Stupeň 2 - uspokojivé
      Žák se opakovaně dopustí přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům společenského chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

      Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 2 – uspokojivé lze udělit po předchozím udělení důtky třídního učitele v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady, a na vysvědčení.

      Stupeň 3 - neuspokojivé
      Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo ve škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků.

      Chování žáka lze hodnotit tímto stupněm na základě podnětu kteréhokoliv pedagogického pracovníka a je projednáno v pedagogické radě. Stupeň 3 – neuspokojivé lze udělit  v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejících výchovných opatření. Návrh sníženého stupně z chování a důvody k jeho navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je písemně sdělen třídním učitelem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení sníženého stupně z chování. Udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do školní matriky, do zápisu z pedagogické porady, a na vysvědčení.

      Za závažná porušení školního řádu budou pro potřebu pravidel hodnocení chování považovány následující skutečnosti:

      • kouření v areálu školy a na všech akcích pořádaných školou
      • záškoláctví
      • projevy rasizmu, netolerance a diskriminace
      • nošení zbraní a nebezpečných předmětů, které by mohly vést k ohrožení zdraví a života žáků
      • nošení, držení, distribuce a užívání alkoholu a návykových látek v areálu školy a na všech akcích školy
      • úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozováním nebo podvodem

        Za zvláště závažné porušení školního řádu jsou považovány následující skutečnosti:

      • hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči ostatním žákům
      • hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení

      Zvláště hrubé porušení školního řádu oznámí ředitel školy orgánu sociálně právní ochraně dětí (OSPOD) do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

      Každý přestupek bude posuzován individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci a dalším charakteristikám (věk, motivace, dosavadní chování žáka apod.)

      9.2 Výchovná opatření

      Pochvaly a jiná ocenění

      • Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky nebo na vysvědčení.
      • Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
      • Ředitel školy může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby po projednání na pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

      Napomenutí a důtky

      Při porušení povinností stanovených školním řádem nebo při porušení obecně daných pravidel chování lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

      • napomenutí třídního učitele
      • důtku třídního učitele
      • důtku ředitele školy

      Třídní učitel může uložit žákovi podle závažnosti provinění napomenutí (například za nekázeň ve vyučovacích hodinách nebo o přestávkách, lhaní, pozdní příchody, neomluvenou hodinu, drzé chování, neuposlechnutí pokynů učitele, …) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit důtku třídního učitele, a to v případě, že žák i nadále pokračuje v porušování pravidel školního řádu (například za nekázeň v hodinách nebo přestávkách, lhaní pozdní příchody, neomluvené hodiny, drzé chování neuposlechnutí pokynů vyučujícího, …). Při závažnějším porušení školního řádu lze udělit důtku třídního učitele i bez předchozího udělení napomenutí.  Udělení důtky třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy. Udělení těchto výchovných opatření zapíše třídní učitel do informačního systému školy a do zápisu z pedagogické rady a oznámí udělení žákovi a zákonnému zástupci.

       

      Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě, a to v případě, že žák dále pokračuje v porušování pravidel školního řádu nebo při závažném porušení školního řádu i bez udělení předcházejícího výchovného opatření. Ředitel školy zapíše důtku do informačního systému a do zápisu z pedagogické rady. Návrh důtky ředitele školy a důvody k jejímu navržení projedná třídní učitel se zákonnými zástupci žáka před zasedáním pedagogické rady. Výsledek jednání pedagogické rady je sdělen ředitelem školy žákovi a zákonnému zástupci. Pokud se zákonný zástupce bez omluvy a bez pokusu o smluvení náhradního termínu nedostaví k projednání, třídní učitel pouze písemně oznámí žákovi a zákonnému zástupci navržení a udělení ředitelské důtky.

      Tato opatření předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování.

      V Brně dne 25. 8. 2025                                                                   

      Mgr. Alexandra Zálešáková

              ředitelka školy