Školní preventivní strategie 2024 - 2028

• • • Textová podstránka

    • ZŠ Brno, Masarova, příspěvková organizace

      Masarova 11, 628 00 Brno

       

      

       

       

      Školní preventivní strategie pro období 2024 – 2028

      Školní metodik prevence: Mgr. Josef Strouhal

       

      1. Základní informace o škole

       

      Základní škola Masarova má devět ročníků s kapacitou 750 žáků. Na prvním stupni je 18 tříd, průměrný počet žáků na třídu činí 23; na druhém stupni je 13 tříd s průměrným počtem taktéž 23 žáků na třídu. Na škole vyučuje přibližně 70 pedagogů (včetně asistentů). Součástí školy je také družina, kterou navštěvují žáci prvního stupně. Družiny jsou k dispozici až 300 dětem. Škola pronajímá prostory určené k volnočasovým aktivitám dětí, jako jsou sportovní a kreativní kroužky, nebo umělecky zaměřené aktivity.

      Základní škola vzdělává dle platného školního vzdělávacího programu „Naše škola – příležitost pro všechny“. Většina absolventů se hlásí na střední odborné školy a střední odborná učiliště.

      Škola se nachází v městské části Brno – Líšeň. V této oblasti se nacházejí další tři základní školy, čili je typově školou sídlištní. Ke škole patří venkovní sportoviště, tělocvična, apod. Téměř všichni žáci zde bydlí, pouze pár jednotlivců dojíždí z jiných městských částí, nebo obcí u Brna.

      Školu navštěvuje několik žáků vietnamské, či romské národnosti. V důsledku aktuální situace přibylo větší množství žáků ukrajinské národnosti. Žáci prochází procesem postupného začleňování. Je jim nabízena podpora (Čj., psychologická aj.).

      2. Analýza současné situace

      Mezi kladné stránky naší školy se řadí široká nabídka mimoškolních aktivit. Klima školy je velice příznivé a pozitivní. Důkazem toho jsou dobré vztahy mezi učiteli a žáky, nebo program partnerských tříd, kdy starší žáci tvoří program pro mladší a podporují tak přátelské vztahy. Dalším pozitivním faktorem jsou adaptační pobyty, které jsou organizovány právě pro tmelení třídních kolektivů a předcházení rizikovému chování. Kromě nich využíváme těchto přínosů i při organizování škol v přírodě, na které vyjíždí pravidelně všechny třídy 1. stupně, a školních výletů pro žáky 2. stupně.

      Silnou stránkou školy je také školní parlament, jehož činnost už řadu let přispívá k pozitivnímu klimatu školy a aktivizaci žáků.

      Škola dbá na zdravou výživu programem Ovoce do škol pro 1. stupeň, podporuje zapojení žáků do pohybových aktivit a soutěží. Aktivně se věnuje také prevenci školní neúspěšnosti a to formou doučování a dalších podpůrných opatření zajišťovaných školním poradenským pracovištěm i dalšími pedagogy. O oblast primární prevence dětí se stará metodik prevence pro první stupeň a metodik prevence pro druhý stupeň, kteří využívají a koordinují nejrůznější preventivní aktivity i ze strany různých spolupracujících organizací.

      Podporou je také město Brno, které nabízí různé programy ať vzdělávacího charakteru pro učitele, nebo nabídky programů pro žáky.

      Mezi slabiny školy může patřit právě chybějící odborné vzdělání metodika prevence. Základní škola je sídlištní, což se dá také považovat za externí slabinu. V posledním období byla zbudována např. knihovna a probíhá postupná úprava prostor školy s ohledem na rozvoj estetického vnímání a zpříjemnění času stráveného ve škole. Nadále bude zvažováno vybudování relaxační zóny v prostorách školy.

      Stále více dětí se potýká s problémy vyplývající z rozvodu nebo odloučení rodičů. Projevy rizikového chování se vyskytují nejčastěji v oblasti kouření, vandalismu, vulgárnosti, kyberšikany, šikany, záškoláctví či agrese nebo sebepoškozování. Mezi „novější problémy“ patří jednoznačně “kyberprostor a jeho rizika”. Protože se fungování dětí i celá společnost přesouvá do virtuální roviny, je nezbytně nutné rozšířit prevenci rizikového chování i na tyto oblasti, soustředit se na ně a zacílit práci s žáky na bezpečné fungování na internetu (zejména při využívání sociálních sítí a mobilních telefonů), a rozvíjení jejich dovedností v oblasti informačních technologií. Je potřeba akcentovat preventivní činnost v důsledku stále vzrůstajícího trendu kouření elektronických cigaret.

      Výše uvedené standardní potíže jsou řešeny třídními učiteli, vedením školy nebo školním poradenským pracovištěm, případně v součinnosti těchto složek školy. Záleží na charakteru a závažnosti případu.

      3. Školní preventivní strategie

      Školní preventivní strategie vychází z aktuálního stavu prevence rizikového chování

      na naší škole a odpovídá na požadavky školské legislativy.

      Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků

      a studentů ve školách a školských zařízeních popisuje školní preventivní strategii takto:

      • je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení,
      • je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů,
      • vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu,
      • jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle,
      • je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována,
      • se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí,
      • oddaluje, brání nebo snižuje výskyt sociálně patologických jevů,
      • zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí,
      • má dlouhotrvající výsledky,
      • pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů a případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu,
      • pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv,
      • podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity),
      • poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu.

      Základním principem strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže ve školství je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti. Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech uvedených níže s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky.

      Primární prevence rizikového chování u žáků je zaměřena na:

      1. předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků:

      • záškoláctví
      • násilí, šikana a kyberšikana
      • bezpečné chování v on-line prostředí
      • rasismus, xenofobie, intolerance a antisemitismus
      • kriminalita, delikvence, vandalismus a jiné formy násilného chování
      • užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné, psychotropní látky)
      • závislost na politickém a náboženském extremismu
      • netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling)

      2. rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:

      • domácího násilí
      • týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání
      • ohrožování mravní výchovy mládeže
      • poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie)
      • ohrožení duševního zdraví

      Nespecifická primární prevence zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.

      Specifická primární prevence zahrnuje aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků.

      Jedná se o:

      1. všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika,
      2. selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování,
      3. indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.

      Cílem působení v oblasti prevence rizikového chování je žák odpovědný za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku:

      • s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům,
      • schopný dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí,
      • s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi,
      • schopný řešit, případně schopný nalézt pomoc pro řešení problémů,
      • s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám,
      • podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.

      4. Realizace dlouhodobého preventivního programu

      • Na tvorbě a realizaci školní preventivní strategie se podílí všichni pedagogové školy.
      • Školní preventivní strategie slouží jako podklad pro zpracování Preventivního programu školy.
      • Zvýšená pozornost bude věnována jevům signalizujícím možný výskyt záškoláctví, šikany a zneužívání návykových látek.
      • Podporování ekologické aktivity.
      • Pořádání školních projektů, do kterých se na různé úrovni zapojují všichni žáci.
      • Školní řád obsahuje odstavce týkající se prevence sociálně patologických jevů (žáci mají vymezené, co je povoleno a co se nesmí s ohledem na jejich zdraví, bezpečí a dobré mravy).
      • Řádné a včasné omlouvání absence sledují třídní učitelé, o výskytu neomluvených hodin, nebo vysokého počtu omluvených hodin je informován výchovný poradce.
      • Škola v případě potřeby spolupracuje s odborníky a specializovanými institucemi v oblasti prevence a následného řešení sociálně patologických jevů, např. s metodiky prevence PPP.
      • Škola má vypracovanou strategii proti šikaně, která slouží pedagogickým pracovníkům, rovněž rodičům žáků školy.
      • Prevence sociálně patologických jevů je nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu.

      5. Cíle školní preventivní strategie

      Cílem oblasti prevence rizikového chování je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku:

      • s duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům,
      • schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí,
      • schopné řešit problémy, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů,
      • s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám,
      • podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.

      Prevence rizikového chování u dětí a mládeže zahrnuje především aktivity v těchto oblastech prevence:

      • násilí a šikanování, kyberšikana,
      • záškoláctví,
      • rizikové chování v kybeprostoru,
      • kriminalita, delikvence, vandalismus aj. formy násilného chování,
      • užívání návykových látek, anabolik, medikamentů a dalších látek,
      • netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling),
      • rizikové sexuální chování, první pomoc,
      • xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus,
      • sexuální zneužívání dětí,
      • syndromů týrání a zneužívání dětí (CAN syndrom),
      • sekty a sociálně-patologická náboženská hnutí,
      • poruchy příjmu potravy.

      a) dlouhodobé cíle

      • výchova ke zdravému životnímu stylu,
      • rozvoj a podpora sociálních a osobnostních kompetencí,
      • vytváření a distribuce metodických materiálů,
      • zapojování rodičů žáků do života a chodu školy.

      b) krátkodobé cíle

      • mapování potřeb v oblasti primární prevence,
      • zařazování konkrétních programů pro jednotlivé ročníky dle aktuálních potřeb - externí i interní aktivity.

      6. Metody a formy práce užívané v prevenci, hlavní aktivity plnění

      Mezi nejčastěji užívané metody práce při plnění minimálního preventivního programu patří průběžné vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti preventivní výchovy, psychohygieny, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací.

      V rámci plnění ŠVP a náplně vzdělávacích oblastí jsou zakomponovány preventivní prvky u etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, nebo například informační a komunikační technologii.

      Uplatňují se různé formy a metody působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže, zaměřeného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování.

      Vytváří se podmínky pro smysluplné využití volného času, podporuje se spolupráce s rodiči.

      Průběžně je sledována situace ve škole z hlediska rizikového chování a uplatňování různých forem a metod umožňující včasné zachycení ohrožených dětí.

      Pro první stupeň platí osvojování si přiměřené chování s etickými zásadami vhodnými pro první stupeň. Třídnické hodiny jsou plánované strategicky a cílevědomě, zaměřují se na komunitu třídy, osobnostně sociální rozvoj, aktivní naslouchání a empatie, komunikační dovednosti. Dalšími aktivitami prvního stupně je nabídka CVČ, dalších organizací, návštěvy koncertů, besed, představení, naukových programů, škol v přírodě, apod. Ve škole funguje už tradičně školní parlament, dbá se na aktivitu partnerských tříd.

      Pro druhý stupeň platí stejné plnění jako pro první, jen s vyšší uživatelskou úrovní. Vzhledem k vývojově důležitému přechodu mezi prvním a druhým stupněm je třeba dbát na budování nových kolektivů (adaptační kurzy), na vytváření nových pravidel třídy, formování skupin, vytváření důvěry mezi žáky, upevňování vztahů mezi „novým“ učitelem a třídou. Právě budování nových vztahů učitele a žáka je velmi důležité. Učitel už není ten, kdo je s dětmi prakticky pořád. Žáci se osamostatňují a s tím souvisí i schopnost řešit sám případné problémy, socializovat se, nebo se začleňovat do kolektivu. K tomuto všemu jsou nápomocny třídnické hodiny, spolupráce třídy se školním psychologem, či využití nabídky externích organizací, které se specializují na danou problematiku.

      Mezi další probíhající aktivity druhého stupně můžeme zařadit aktivity spojené s partnerskými třídami, školní parlament, vydávání školního časopisu, nabídka volnočasových aktivit, organizované školní výlety, exkurze, besedy, představení, naučné programy, lyžařský výcvik, přípravný kurz na přijímačky, účasti na soutěžích a olympiádách, akce zaměřené na zvyšování právního vědomí, návštěvy specializovaných institucí pro primární prevenci, apod.

      7. Personální zajištění prevence

      Výchovný poradce

      Výchovný poradce koordinuje společně s metodikem prevence aktivity školy v oblasti prevence, spolupracuje se školním psychologem a školním speciálním pedagogem. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí nebo komunikaci s druhými. Učitelé informují výchovného poradce (či ostatní členy ŠPP) o případech agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole, atp. Výchovný poradce navrhuje opatření, svolává výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálně-právních služeb, linek bezpečí apod.). Jedná se sociálním odborem magistrátu městské části Brno-Líšeň, policií ČR.

      Metodik prevence

      Úkolem školního metodika prevence je vytváření Minimálního preventivního programu a Preventivní strategie. Metodik prevence se podílí na realizaci tohoto programu a strategie, jejich dodržování a aktivně komunikuje s ostatními pedagogy a kolegy ze školního poradenského pracoviště. Dává podněty k možným řešením problémových situací. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci Minimálního preventivního programu.

      Pedagogové

      Věnují v rámci výuky pozornost rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy, podílí se na schvalování Minimálního preventivního programu a Plánu činnosti ŠPP. Provádí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují adekvátní opatření. Třídní učitel nese hlavní zodpovědnost za klima třídy a třídní vztahy. Třídní učitelé jsou v kontaktu se zákonnými zástupci žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, emailů, Edupage a osobních setkání. Na pokyn vedení a ŠPP zařazují do svých třídnických hodin témata prevence sociálně-patologickýh jevů.

      Ředitelka školy

      Ze své pozice sleduje efektivitu procesu primární preventivní strategie a podílí se na řešení konfliktních situací. Dále dělá personální a organizační změny vedoucí ke zlepšení vzájemného soužití v budově školy. Podílí se na budování klimatu školy a dbá na dodržování psychohygienických zásad. Ředitelka školy může navazovat užší vztah s žáky angažovanými ve školním parlamentu, což vede k utváření pozitivního klimatu celé školy.

      Zástupci ředitele školy pro I. a II. stupeň

      Podobně jako ředitel školy, i zástupci ředitele pro I. i II. stupeň se účastní výchovných komisí a pozitivně působí v oblasti prevence. Ze své pozice se zapojují do řešení výchovných záležitostí, navrhují adekvátní opatření v rámci jednotlivce, třídy i školy a dbají na dodržování psychohygienických zásad a cílů stanovených Minimálním preventivním programem a Preventivní strategií.

      Školní psycholog

      Ve spolupráci s ostatními členy ŠPP a s pedagogickými pracovníky vytváří programy na podporu rozvoje osobnosti žáků, budování vztahů ve třídě, zlepšování psychosociálního klimatu třídy, prevence sociálně-patologických jevů. Zaměřuje se na výskyt agresivního chování ve třídě, signály o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlý i trvalý neúspěch v učení, obtížnou komunikaci, konflikty s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole apod. Nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o problémech a angažuje se ve třídnických hodinách. Vede individuální konzultace s dětmi a rodiči.  Konzultuje problémy s dalšími odbornými pracovišti. Úzce spolupracuje v celé problematice také se školním speciálním pedagogem.

      Koordinátor péče o nadané žáky

      Úkolem koordinátora je péče a organizace programů pro bystré a mimořádně nadané děti. Koordinátor spolupracuje s ostatními členy ŠPP, konzultuje s nimi preventivní akce, které mají volnočasový charakter. Zároveň dohlíží na vedení Klubu nadaných děti, ve kterém žáci získávají poznatky, které mohou přesahovat rámec klasické výuky.

       

       

      V Brně dne: 29. 8. 2024

      Vypracoval:                                                                                      Schválil/a:

      Mgr. Josef Strouhal                                                                          Mgr. Alexandra Zálešáková

      školní metodik prevence                                                                   ředitelka školy